Chorvatská kuchyně
Chorvatská kuchyně je velmi různorodá. Každý region má své vlastní speciality, které byste měli ochutnat. Chorvatská kuchyně se liší jednak podle regionů ale především podle toho jedná li se o oblast přímořskou nebo vnitrozemí. Kuchyně přímořská je si napříč regiony velmi podobná a převládají zde ryby a mořské plody. Názvy některých jídel prozrazují historický vliv benátčanů v této oblasti. Ve vnitrozemské kuchyni je poznat zase vliv turecký, maďarský a rakouský (z dob kdy Chorvatsko bylo součástí Rakousko-uherského císařství).
Smažené, pečené, grilované, zapékané – vyhlášené lahůdky mají desítky druhů úprav a použití. Zeptejte se místních na dobrou hospodu, nikoli však na tu, která je na promenádě a v obležení turistů. Tady většinou najdete více méně dokonalou obsluhu a interiér, ale vaří se zde klasická mezinárodní či středomořská kuchyně, což pro účel degustace místní kuchyně postrádá význam. Zkuste spíše zajít do malých rodinných podniků (gostinice nebo konoby), kterých je v Chorvatsku spousta a k ochutnání tradičních jídel jsou ideální. Nebývají sice tak nablýskané, ale jejich kuchyně a také atmsféra může být úžasná.
Chorvatské národní jídlo?
Shodnout se na tom, co je chorvatské národní jídlo, není jednoduché. Když takovou otázku položíte Chorvatům, všichni řeknou: je to pšut, sušená šunka. Syrová šunka, která se suší na vzduchu a pak (na rozdíl od italské výroby) udí, skutečně nechybí v žádné restauraci a podává se většinou s ovčím sýrem a olivami.
Rybí speciality a plody moře
Je to možná to nejlepší, co si z chorvatské kuchyně můžete dát. Čerstvé krevety, kalamáry, slávky nebo sardele před hodinou nalovené, nyní lehce opražené na domácím olivovém oleji nebo na grllu, k tomu místní víno, jako aperitiv podomácku pálená rakije a čerstvě napečené nadýchané běloučké bagety – možná právě takhle se hoduje v ráji. I když jídel po nichž se olizují i labužníci, je v téhle zemi víc. A nejsou to rozhodně jen plody moře.
Všechno začíná na Istrii
Jestli je vhodné někde začít túru po restauracích, pak právě na Istrii.
Zdejší pochoutku, lanýže, jinde hned tak nenajdete. Tato exkluzivní houba dosahuje ceny až 3000 eur za kilo. To v případě nejvzácnějšího, bílého lanýže, jehož domovem jsou lesy městečka Motuvun ve vnitrozemí. Lanýže jsou vynikající jako „koření“. Delikatesou jsou například kozí sýr s lanýži či fuži, těstoviny s hrstí těchto nejdříve orestovaných hub, nebo fritaja čili omeleta s tímtéž. Fritaju lze podávat i s divokým chřestem.
Dalším zážitkem jsou vyhlášené ústřice z Limského kanálu či ombolo, plátek vepřového masa od kosti, jemně uzený, poté opékaný na žhavém uhlí.
Na úvod je vynikající maneštra – polévka „co dům dá“. Je to silný zeleninový vývar z brambor, fazolí, zeleniny a pořádnou porcí kukuřice.
Velkým konkurentem je výborná kuchyně v Dalmácii K sýrům se v Dalmácii hodně podává známý pršut , vyuzená šunka, sušená nejlépe ve větru.
Po celé Dalmácii restaurace servírují dalmátské brodetoo (brudet), guláš z mořských plodů nebo ryb, a to nejčastěji s kukuřičnou polentou. Tento nejpopulárnější pokrm na jadranském pobřeží má desítky variací přípravy.
Mezi nejznámější chorvatská jídla patří pašticada – dušený pokrm z hovězího masa, dále pak žgvacet – guláš s nezaměnitelnou chutí, který se připravuje ze slepice. Nelze zapomenou ani na typické čevapčiči – masitý pokrm, který se připravuje z velmi kvalitního masa. Míchá se z hovězího, vepřového, jehněčího. Důležité je maso třikrát umlít se solí a kořením. Chorvatské ho tvarují kovovou trubičkou a pak grilují.
Kořalky v Chorvatsku (rakije)
O téměř každé chorvatské pálence se dočtete, že má léčivé účinky. Především na trávení funguje, podle většiny Chorvatů, panák. V hospodě vám ho přinesou po zaplacení pro lepší trávení, sami si ho rádi a hojně dopřejí jako domácí lék na cokoli.
Mezi nejrozšířenější bude asi bylinná nazelenalá travarice. Travarice je rakije se středomořskou trávou na dně láhve. Liší se podle druhu trav a také podle délky louhování. Další rozšířenou pálenkou je třeba slivovice, hruškovice, ale taky loza, která se pálí z hroznů vína. Vliv Řeků je jasně vidět na chorvatské pálence mastika. Jedná se o destilát anýzu. Pod tímto názvem nehledejte nic jiného, než kultovní ouzo.
Vína
Chorvaté pijí víno téměř jako vodu. Tedy na žízeň, nikoliv však v původní síle.
Víno ředí: červenému s vodou říkají bevanda a bílému vínu s minerálkou gemišt. Pokud si však chcete užít vynikající chorvatská vína, zkuste s nimi zacházet jako s pokladem, vyplatí se to. Proto žádné ředění.
Slávu chorvatských vínům přinesla dalmátská vína. Už v dobách antiky patřila k vyhlášeným pochoutkám, vína z ostrova Vis dokonce platila za jedna z nejlepších v celém světě. Každý ostrov si dodneška odnsl svoje druhy vín a svoje vinaře.
Ostrovem s nejvíce odrůdami vinných hroznů i nejvíce ceněnými produkty je Hvar, stejné postavení na trhu však mají i vína z ostrovů Brač, Vis, Korčula, Lastovo a z poloostrova Pelješac.
Bílá vína
Bílá vína se pěstují hlavně v severských oblastech země. Nejznámější odrůdou je malvazija, v obchodech natrefíte i na chardonnay, tokaj, rulandské šedé, ryzlink a muškát. Věhlasné bílé však naleznete jedině na ostrově Krk v okolí města Vrbnik.
Vrbnička žlahtina je unikátní víno, kterému se v žádných jiných podmínkách nedaří.
Červená vína
Nejproslulejším vínem severní Dalmácie je primoštenský babič, výborné červené suché. Nejrozsáhlejší nabídku dobrých kvalitních vín nabízejí vinice v okolí Šibeniku – šibenický babič, plavina, opol rosé, dalmatiner.
Směrem na jih však nabídka z pohledu kvality i množství druhů výrazně roste. Střední a jižní Dalmácie, a především ostrovy, jsou rájem pro milovníky dobrého červeného moku.
V Murvici na Brači roste jedna z nejlepších variant odrůdy placac, víno bol.
Na Hvaru najdete autochtonní vína bogdanuša, drnekuša, prč a mekuja i vynikající zlatý plavac nebo faros. Poloostrov Pelješac nabízí to nejlepší z dingače a postupu, vinice se tady doslova dotýkají mořských vod.
Zdroj: https://chorvatsko.orbion.cz/
Odkazy: